Nedávno mě oslovila redaktorka, že chce se mnou dělat rozhovor v rámci cyklu malá a střední firma. Položila mi řadu otázek a já jsem musela zavzpomínat na svůj úplný začátek. Kdy jsem ještě na gymnáziu navrhovala a šila oblečení pro své kamarádky, rodinu, sousedy. Vzpomínala jsem, jakou mi to dělalo radost a vůbec jsem tehdy nepochybovalo o tom, že nejlepší bude věnovat se návrhářství profesionálně. Zajímalo mě barvení látek, proto jsem vystudovala VŠ textilní v Liberci. V průběhu toho se moje firma rozrůstala do bodu, kdy jsem zjistila, že už nedělám to, co mě nejvíc baví. Hlavní činností se stává ekonomika, zakázky, vyřizování pohledávek, pronájmy prostor apod. Prostě mě nejvíc zaměstnávají organizační práce. Ano navrhuji modely, ale už z velké části nevidím, jak to ženě, která si model koupí sluší. Dala jsem si pro další období závazek, že se víc budu věnovat svým zákaznicím, dělat pro ně přehlídky, akce na prodejně, vymýšlet bonusy. Prostě chci opět větší kontakt se svými zákaznicemi.
Ostatně některé středy, kdy mám poradenství na prodejně, se s některými z vás osobně setkávám. Jsou to pro mě příjemná setkání, která mě nabíjí. Mám radost, když nalezneme model, který vám sluší a třeba i ubere nějaké to kilo. Ano, oblečením se dá hodně zamaskovat. Naposledy mě potěšila maminka nevěsty, která marně hledala oblečení ve větší velikosti. Oblékla se u nás a moc ji to slušelo. Měla jsem i zpětnou vazbu, protože přišla po svatebním veselí a donesla mi na ukázku fotky a říkala, že se všem moc líbila. Když se něco takového přihodí, člověk má hned veselejší den a pocit z dobře odvedené práce. Vážím si vašeho zájmu a budu dělat všechno proto, aby to na mé práci bylo vidět. Tedy aby to na vás bylo vidět.